Dle mého názoru se dá fotografie rozdělit do dvou skupin. Jedna je taková běžná, tvořená masami běžných amatérských fotografů. Nevím, jak nazvat tu druhou skupinu, aby se snad někdo neurazil. Ale nejspíš to bude ta již zmiňovaná umělecká fotografie. Hodnotit fotografie v rámci uvedené běžné skupiny je dost problém. Mnohý z fotografů totiž neunese (ani nesnese) kritiku na své dílo od hodnotícího na stejné úrovni a snaží se na oplátku negativně zkritizovat fotografie druhé strany. Předpokládám, že se s tím již mnoho fotografů setkalo. Navíc, když mnohé z galerií kde jsou fotografie této skupiny umístěné, umožňují různé bodování kvality fotografií. Naproti tomu fotografové, jejichž díla patří do druhé, umělecké skupiny mnohdy ani nemají na internetu své www stránky, případně tam nenaleznete možnost vystavení fotografie jakkoliv komentovat. Měli by snad tak učinit, aby jim člověk mnohdy neznalý základů fotografie kritizoval jejich dílo?

Dovoluji si upozornit, že vše výše uvedené je pouze můj pohled na celou problematiku, aniž bych se odvažoval já sám zařadit do jedné ze skupin fotografie. Osobně cítím, že se snad nacházím někde v meziprostoru. Tu běžnou fotografii jsem snad již opustil, avšak do té skupiny umělecké fotografie se snažím jen nakouknout. To, zda se mi to daří nechávám raději na hodnocení lidí, kteří do té umělecké skupiny určitě patří. Pouze od nich pokládám hodnocení za směrodatné, abych se jím zabýval.

I já sám někdy dumám, jak konkrétní fotografii hodnotit. Snad mám ale na rozdíl od mnoha dalších fotografů výhodu v tom, že mám díky studiu na Institutu tvůrčí fotografie možnost pohybovat se v prostředí a mezi lidmi, kteří fotografii rozumí. I tam ale není hodnocení fotografie zcela totožné. Dokladem toho může být například i můj zde zveřejněný cyklus fotografií Pěší zóna. Ten vznikl jako klauzura na závěr druhého ročníku na ITF. Je to tedy taková forma závěrečné ročníkové práce, kde by měl student ukázat své kvality na výstavním souboru fotografií na libovolné téma. Ještě před odevzdáním fotografií jsem fotografie konzultoval osobně s několika fotografy. Patřili k nim mimo jiné například i tři profesionální fotografové z různých Libereckých novin. Dva z nich (kteří mívají dobré hodnocení na Czech Press Photo) hodnotili fotografie kladně, třetí z nich měl částečně výhrady. Fotografie jsem také předběžně konzultoval ještě před odevzdáním s několika profesory školy. I zde se ukázalo, že hodnocení fotografií bylo od kladného, až po zcela absolutně zamítavé (z různých důvodů). To potvrzuje, že ne všichni mají vždy na fotografie stejný názor.

Závěrečné klauzury bývají často postrachem studentů. Ve školním roce existují vždy pouze dva termíny na jejich odevzdání. Takže pokud student neuspěje poprvé, má ve školním roce ještě jednu možnost na opravu. To, že není klauzura některým studentům přijata se stává dost často. Dalo by se proto říct, že to bývá jeden z nejtěžších úkolů.

Klauzury studentů hodnotí komise složená z profesorů školy. Snad na někoho nezapomenu, ale mělo by se jednat o následující osobnosti nejen české fotografie (bez titulů, dle abecedního pořadí): Vojtěch Bartek, Antonín Braný, Vladimír Birgus, Aleš Kuneš, Pavel Mára, Miroslav Myška, Václav Podestát, Tomáš Pospěch, Jan Pohribný, Jiří Siostrzonek, Evžen Sobek, Miroslav Stibor, Jindřich Štreit, Petr Velkoborský. Mimochodem, všimli jste si, že někteří z profesorů školy, ačkoliv také fotografují, nemají své vlastní www stránky? Snad proto, že nemají potřebu prezentovat se samostatně na internetu. Za ně hovoří dostatečně už jejich známá jména.

Hodnocení klauzur probíhá ve dvou kolech. V prvním kole se hlasuje, zda je práce studenta svou kvalitou přijatelná. Pokud ano, stanoví se ve druhém kole její hodnocení v třístupňové stupnici (výborně, velmi dobře a dobře). Co se týče hodnocení mé klauzury za druhý ročník na ITF, uvedl jsem již že někteří z profesorů pravděpodobně hlasovali proti přijetí mých fotografií z cyklu Pěší zóna. Nakonec však převážil názor ostatních hodnotících a fotografie byly přijaty. Neznám konkrétní vyjádření jednotlivých profesorů, ale fotografie byly celkově ohodnoceny známkou velmi dobře. Ačkoliv se na internetu na mé fotografie z cyklu Pěší zóna objevily různé názory, pouze toto hodnocení je pro mě směrodatné.

Jak jsem už výše uvedl, různí lidé (včetně zmiňovaných profesorů na ITF) hodnotili můj cyklus fotografií Pěší zóna různě. Dalo by se snad podle toho usuzovat, že tomu nerozumí? Určitě to tak není. Každý, kdo fotografie hodnotil má jiný vkus, jiné hodnoty, jiné názory. Jsem rád, že ta hodnocení byla různá. Alespoň tak je možné hledat možnosti ke zlepšení. Možná, kdyby se to líbilo všem, bych již neměl touhu se dále zlepšit. A to, že hodnotili různě profesoři na ITF je snad doklad toho, že to není škola, která by měla jen jeden společný názor na kvalitu fotografie. V takovém případě by tvořili absolventi školy jen stejné fotografie v těchto regulích, což by určitě nebylo správné.